Je to invazivní léčebný výkon k léčbě vybraných typu extrasystol a tachyarytmií (poruch srdečního rytmu s nepřiměřeně rychlým tepem). Provádí se v lokální anestezii, kdy se znecitlivují oblasti, kterými bude do velkých žil (a někdy i tepen) vstupováno katétry. Nejčastěji se jedná o třísla, méně často o jugulární žílu na krku nebo podklíčkovou žílu v oblasti pod klíční kostí.
Nejprve se elektrofyziologickými metodami ověří charakter arytmie. Poté se cíleně „poškodí“ místo, které je nezbytně nutné k udržení či opětovnému vzniku arytmie. V praxi se nejčastěji používá radiofrekvenční energie. Je to vlastně energie střídavého elektrického proudu o frekvenci stovek kilohertzů, která se průchodem tkáněmi zcela mění v teplo. Jeden pól elektrického oblouku je tvořen velkoplošnou elektrodou obvykle přitisknutou na záda nemocného, druhým pólem je hrot ablačního katétru, umístěný v srdci. Aplikací radiofrekvenční energie dochází k zahřívání buněk a vzniku „poškození“ pod hrotem katétru, kde je hustota proudu největší. K tomu, aby došlo k nenávratné ztrátě elektrické aktivity příslušných buněk, je třeba tkáň zahřát alespoň na 50° C. Ložisko poškození je při aplikaci radiofrekvenční energie velmi malé, průměr a hloubka se pohybují kolem 5 mm. Takto malá oblast je z hlediska mechanické činnosti srdce zcela nevýznamná. Jestliže je ale tato oblast důležitá nebo kritická pro udržení arytmie, nemůže se po její modifikaci arytmie opakovat.
Podobně jako u elektrofyziologie, i zde může být výkon spojen s nepříjemnými pocity při aplikaci lokální anestezie a stimulaci srdce může mít pacient pocit nepříjemného bušení srdce. Vlastní aplikace radiofrekvenční energie má být nebolestivá. Pokud je nemocným vnímána bolestivě, lze bolest utlumit nitrožilně podanými léky k tišení bolesti.
Risika výkonu jsou shodná s risiky elektrofyziologie, zde je ale mírně zvýšeno risiko tromboembolických komplikací. Míra celkového risika vážných komplikací závisí na typu arytmie, pro kterou se ablace provádí a na způsobu provedení. Výskyt komplikací u nejčastěji prováděných ablací jen mírně přesahuje risiko elektrofyziologického vyšetření.