CRT existuje buď v podobě resynchronizačních kardiostimulátorů (CRT-P) nebo ICD přístrojů (CRT-D).
Je charakterizována přítomností další stimulační elektrody na povrchu levé komory srdeční.
Indikaci k implantaci biventrikulárního přístroje (BIV nebo BIV-ICD) představuje chronické srdeční selhání zhoršované poruchou synchronie stahování komorové svaloviny. Nejčastěji se vyskytuje v podobě opožděné kontrakce volné stěny levé komory. Tato dyssynchronie snižuje mechanickou efektivitu kontrakce komorové svaloviny. Indikace se stanovuje na základě znalosti srdečního onemocnění a typických změn v EKG křivce svědčících pro prodlouženou elektrickou aktivaci komorové svaloviny.
Levokomorová elektroda se implantuje podobně jako ostatní elektrody cestou velkých žil do pravé síně a odtud do žil odvádějících krev ze svaloviny levé komory srdeční. V případě neúspěchu se provádí chirurgicky přímým našitím na povrch levé komory srdeční přístupem z otevřeného hrudníku nebo thorakoskopicky několika punkčními otvory.
Mimo obecných komplikací vyskytujících se u všech implantačních výkonu zde může být navíc porušen srdeční žilní systém srdeční s průnikem krve do osrdečníkového vaku. Žilní systém je nízkotlaký, takže nevelká perforace žilního systému je většinou bezpříznaková. Jen ojediněle je perforace natolik závažná, že vyžaduje neprodlenou punkci osrdečníkového vaku s odsátím krve. Nositelé přístrojů k srdeční resynchronizační léčbě mohou mít dlouhodobě problémy se stimulací bránice. Projevuje se nepříjemnými záškuby v levém podžebří. Důvodem je stimulace bráničního nervu, který probíhá po povrchu levé komory a může se přechodně nebo trvale nacházet v blízkosti stimulační elektrody. Tento problém lze někdy vyřešit úpravou funkčních parametrů implantátu, jindy vyžaduje chirurgickou revizi a přemístění elektrody. Určitým dalším problémem spojeným s touto léčbou je absence příznivé reakce na její zavedení. Ne každému pacientovi, který se jeví být vhodným kandidátem pro tento postup, se skutečně po jeho zavedení uleví. Příčiny chybění této příznivé reakce nejsou vždy jasné a nedají se spolehlivě dopředu předpovědět.