Indikací k implantacím ICD přístrojů je riziko vzniku komorové tachyarytmie (arytmie spojené s nepřiměřeně rychlou srdeční frekvencí), která by mohla vést ke ztrátě vědomí a náhlému úmrtí. Indikováni jsou nemocní, kteří prodělali úspěšnou resuscitaci z oběhové zástavy na podkladě závažné komorové arytmie mimo období akutního infarktu myokardu. U nich je riziko opakování této závažné arytmie poměrně velké. Existují ale i další skupiny nemocných s vysokým rizikem, typicky nemocní po prodělaném rozsáhlém infarktu myokardu s následnou chronickou srdeční slabostí.
Výkon se provádí podobně, jako implantace kardiostimulátoru. Přístroje jsou však větší - jejich objem se pohybuje kolem 40 cm3, jejich váha kolem 80 g. Všechny fungují současně jako kardiostimulátory. Dělíme je proto na jednodutinové, dvoudutinové a ICD přístroje kombinované se srdeční resynchronizační léčbou (CRT-D).
Důležitou součástí ICD systému je pravokomorová elektroda, která slouží k detekci srdeční aktivity a současně k aplikaci elektrických výbojů. Pokud srdeční frekvence přesáhne nastavenou mez, může na základě dalších kriterií přístroj považovat rytmus za život ohrožující arytmii. V některých případech se přístroji podaří tuto arytmii zastavit rychlou stimulací, v jiných případech je třeba aplikovat elektrický výboj. Lze nastavit různou energii výbojů, maximum se dnes pohybuje kolem 40 Joulů.
Implantace ICD probíhá podobně jako implantace kardiostimulátoru, na rozdíl od ní se ale většinou na závěr testuje správná antitachykardická funkce. V krátkodobé celkové anestezii trvající pouhých několik minut je přístrojem nejprve arytmie indukována a poté opět zrušena.
Možné komplikace výkonu jsou stejné, jako u implantace kardistimulátoru. Navíc je zde určité, avšak malé riziko tromboembolických příhod a dále malé risiko spojené s testováním antitachykardických funkcí. Řada kandidátů pro tuto léčebnou metodu má velmi pokročilé srdeční onemocnění a tak ve velmi malém počtu případů hrozí risiko selhání srdce jako pumpy s následky úmrtí. Nicméně ponechání nemocného bez přístroje nebo s přístrojem s nesprávnou funkcí je spojeno s daleko větším rizikem, než je riziko testování.